|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
| |
host ::
RSS.